Attis An Wai-Wad Pharaon Hound

Je pátek odpoledne a já právě jedu se svými páníčky směr Tuttleben. Zítra je tu výstava chrtů a v neděli se běží coursing. Už se moc těším!Všichni mi říkají,že jsem přibral,ale nevím,jestli to mám brát jako lichotku nebo urážku..když jsme přijeli na místo určení, páníčci postavili stan hned u karavanu mojí mamči a šli spát. Mě se ale hrozně nechtělo spát sámotnýmu  v bedýnce v předsíni,kam mě ošklivě odstrčili.Po chvíli,co jsem velmi intenzivně dával najevo svou nespokojenost s mým lůžkem,asi pánička můj problém pochopila a vpustila mě dovnitř.To byl ale jen začátek.Bohužel jsme ve stanu a ne v Mé postýlce,a tak nastal další problém,a to s peřinkou.Já totiž bez peřinky NIKDY neusínám a marně jsem se snažil dostat do té velké šišaté věci,v které byla pánička zabalená.Nakonec jí konečně došlo,kde je problém a rychle ho vyřešila rozepnutím "housenky",kam jsme se potom vešli oba.Ráno jsem se nasnídal a pak už jen čekal až přijdeme na řadu.Nakonec jsme dostali titul BOS.Odpoledne ale bylo,alespoň podle mě,mnohem zajímavější.Když mě totiž bral páníček naposled ven,tak mě sice dal do boudy ve stanu,ale už mě nepřivázal ke kolíku a taky,k mé velké radosti,zapomněl zavřít vrchní stranu boudy,a tak byla cesta volná!Mým cílem se stal stánek s grilem,kde jsem se pokoušel nenápadně odcizit klobásku,což se mi také u první povedlo,ale při druhé jsme byl bohužel přistižen prodavačem a odveden zpět do boudy.K mé smůle se z toho páníci poučili a výsledek toho byl,že se mi již nepodařila znovu provést akce zvaná „Útěk za klobásou“.

   Je tady neděle a s ní i coursing! Sice jsem ho ještě nikdy neběžel,ale všechno je jednou poprvé a běhání prostě zbožňuju!Poprvé jsem běžel s Dafinou(mámou),s kterou jsme pěkně nadbíhali kůžičce a společnými silami jí v cíli uštvali.I když jsem to běžel poprvé v životě,bylo to pro mě úplně přirozený. Jestli to nebude tím,že jsem chrtJDalší běh jsme hnali s Ádou a taky to bylo parádní!.Po ukončení coursingu se začaly sčítat body za výstavu a běh a kolem šesté pak bylo slavnostní vyhlášení.Vyhrál jsem Šampiona pro krásu a výkon Německa a dostal dlouhatánskou šišku salámu,takže mi v tu chvíli  bylo úplně jedno,že mě všichni fotí,já se staral jen o něj.Jako památku jsem obdržel skleněnou vázu s svojí podobiznou(salámu nasahala ani po kotníky,ale páníci z ní měli radost,tak jsem radši mlčel),abychom měli doma pořád na očích,jak jsem krásný a šikovnýJAle tak to všichni vědí i bez nějakého skla,já jsem prostě nezapomenutelnýJ

  http://attisek.rajce.idnes.cz/Krasa_a_vykon-Tuttleben/